Střední škola technická

a zemědělská Mohelnice

789 85 Mohelnice, 1. máje 667/2

Naši absolventi

Na této stránce se Vám postupně budeme snažit přinášet články, nebo rozhovory s lidmi, kteří také chodili na naší školu a kteří pak využili svůj potenciál natolik, že by to mohla být zajímavá inspirace i pro  nás ostatní.


Martin Štencl 

Díky multikulturnímu složení naší třídy jsem navázal přátelství s lidmi ze světa a celé Evropy“, říká náš bývalý student Martin Štencl.

Rozhovor s absolventem naší školy o jeho studijním programu Mechatronik v Berlíně

Siemens Elektromotory Mohelnice nabízí každoročně jedinečnou možnost účasti na mezinárodním učebním programu pro absolventy středních a vyšších odborných škol. Tento program, který probíhá v Berlíně pod záštitou firmy Siemens, nabízí propojení vzdělání a praxe v technickém oboru. Zajímavostí bezesporu je, že po celou dobu programu pobírá student mzdu.

Když se v roce 2017 přihlásil jako zájemce o 3,5 letý studijní program v Berlíně Martin Štencl, absolvent maturitního oboru ze Střední školy technické a zemědělské v Mohelnici, určitě sám netušil, že třetí ročník tohoto studentského programu, a také praxi v mohelnickém závodě bude komplikovat covidová pandemie.

I přes tuto překážku Martin zdárně složil závěrečné zkoušky v Berlíně a rozhodl se, že zkušenosti nabyté při zahraničním studiu zúročí v rámci pracovní pozice Mechatronik v mohelnickém závodě.

Zeptala jsem se Martina na pár otázek spojených právě s jeho pobytem v Berlíně.

Martine bylo těžké se po maturitě na Střední škole technické a zemědělské rozhodnout pro studium v Berlíně?

Rozhodnutí to pro mě bylo jednoduché. Buď jsem mohl jít na vysokou školu nebo do zahraničí. Jako nadšený fanoušek cestování jsem měl jasno.

Jaký obor jste vystudoval v Česku a v čem jste pokračoval v Berlíně?

V rámci Střední školy technické a zemědělské jsem v Mohelnici vystudoval obor Mechanik seřizovač, který je zaměřen na CNC programování CAD/CAM modelování. V Německu jsem vystudoval obor Mechatronik, který zahrnuje širokou škálu oborů od elektrikáře přes mechanika po programátora SPS/ CPU dokonce i robotiku.

Co pro vás bylo z počátku nejtěžší? Byl jste již dřív delší dobu z domova?

Z počátku pro mě byla nejsložitější jazyková bariéra, kterou jsme společně se spolužáky překonávali až do konce programu. Pryč z domova jsem býval jen na skautských táborech. Spoustu věcí jsme si museli zařídit sami.

Studijní program pro techniky trvá 3,5 roku. Popište nám v krátkosti, čemu jste se v jednotlivých ročnících věnovali?

Bývaly to půlroční bloky teorie a praxe zaměřené na různá témata. Například: mechanika a obrábění, základy elektriky, pneumatika a hydraulika, programování a každoroční projekty, ve kterých jsme museli dát všechny znalosti dohromady. V posledním roce jsme se intenzivně připravovali na zkoušky a závěrečný projekt.

Měli jste možnost se ve volném čase věnovat koníčkům? Navázal jste trvalejší přátelství s jinými studenty? Plánujete za některými cestovat?

Prostoru pro vlastní koníčky zde rozhodně bylo dost a člověk se mohl věnovat cvičení, kultuře nebo jako já, především cestování. Díky multikulturnímu složení naší třídy jsem navázal přátelství s lidmi ze světa a celé Evropy a některé jsem již stihl navštívit v jejich zemích.

V čem vidíte výhodu tohoto studia, v čem naopak vidíte nevýhodu, na co je třeba budoucí zájemce upozornit?

Byl to určitě dobrý start do života, kdy jsem poznal svoje schopnosti a dovednosti. A potvrdil jsem si, že se dokážu postarat sám o sebe i v cizím prostředí. To jsou výhody, které si myslím, že v životě ještě zúročím. Žádnou nevýhodu, která by mě trápila si neuvědomuji.

Pomohlo Vám zahraniční studium ve zdokonalení jazykových znalostí. Jaké jazyky jste po návratu schopen aktivně používat?

Celkově jsem si zdokonalil angličtinu, se kterou jsem již předtím neměl velký problém a dále jsem se naučil němčinu od úplného základu po úroveň, kdy se již dokážu domluvit a využít ji v běžné komunikaci.

Kde jste bydlel, jaké bylo zázemí a služby v okolí?

Každý z nás měl vlastní byt v panelovém komplexu na rozhraní mezi dvěmi čtvrťmi Berlína –  Spandau a Charlottenburg. V blízkém okolí se nacházelo vše, co jsme jako studenti pro život potřebovali, tzn. obchodí centrum, sportoviště, restaurace, zdravotnické služby apod.

Po dokončení studia jste se vrátil zpět do rodného kraje a získal jste práci v závodě Siemens s.r.o., odštěpném závodě Elektromotory. Jaké je vaše pracovní zařazení?

Dostal jsem se do malého kolektivu příjemných lidí, co servisují a udržují závod v chodu. Na této práci mě asi nejvíce baví to, že skoro každý den pracuji na něčem novém a mám tak možnost se dále rozvíjet a posouvat.Velmi mě překvapilo, jak aktivně využiji všechno, co jsem se v Německu naučil, ale stále je mnoho věcí, které jsou pro mě nové. Zajímavý je také fakt, jakým způsobem se vše v korporátní společnosti řeší a vyřizuje a jak širokou škálu výrobců, programů, postupů a dalších věcí musím obsáhnout.

Zpovídala Dana Maderová

Photos by Martin Stencl